Odložené platby (BNPL): kup teď, zaplať později

Stručně: BNPL (Buy Now, Pay Later) umožní zákazníkovi zaplatit až po doručení nebo ve splátkách, zatímco obchodník dostane peníze obvykle hned a riziko nesplacení nese poskytovatel BNPL. Provize se liší podle brány — u některých je nižší nebo stejná jako karetní sazba, u jiných vyšší. V Česku BNPL zajišťují např. Twisto, Skip Pay, PlatímPak nebo Klarna — napojíte je přes platební bránu, která je podporuje. Od roku 2027 se BNPL od třetích stran dostane pod přísnější pravidla spotřebitelského úvěru.

Jak BNPL funguje

Zákazník zvolí odloženou platbu v checkoutu místo okamžité úhrady kartou.
Poskytovatel BNPL schválí nákup a vyplatí obchodníkovi částku (obvykle ihned, po odečtení provize).
Zákazník platí později — po doručení nebo ve splátkách — přímo poskytovateli BNPL.
Riziko nese poskytovatel, ne obchodník (platí pro odloženou platbu od třetí strany).

Co BNPL znamená pro obchodníka

Výhody

Vyšší konverze a průměrná hodnota objednávky
Peníze obvykle hned, riziko nese poskytovatel BNPL
Atraktivní pro zákazníky, kteří chtějí zboží nejdřív vyzkoušet

Nevýhody

Provize se liší podle brány — u části poskytovatelů je vyšší než běžná karetní sazba (MDR)
Nutná podpora ze strany platební brány nebo samostatná integrace
Více reklamací/vratek u impulzivních nákupů

Které platební brány podporují BNPL

Z poskytovatelů s veřejným ceníkem v našem srovnání podporují odložené platby:

Konkrétní poskytovatele BNPL (Twisto, Skip Pay, PlatímPak, Klarna) a jejich provize si ověřte u dané brány — sazby za BNPL se mezi branami liší.

Co se mění s novým zákonem o spotřebitelském úvěru

Evropská směrnice o spotřebitelském úvěru (CCD2, 2023/2225) se má v EU používat od 20. 11. 2026. Česká novela zákona o spotřebitelském úvěru (sněmovní tisk 145) prošla Sněmovnou 11. 9. 2026 a projednává ji Senát; Ministerstvo financí očekává účinnost od 1. 2. 2027. Podle vládního návrhu:

Odložené platby od třetích stran (Twisto, Skip Pay, PlatímPak, Klarna) spadnou pod plný režim spotřebitelského úvěru — poskytovatel musí posoudit úvěruschopnost zákazníka, předat předsmluvní informace a v reklamě uvádět RPSN.
Výjimka zůstane jen pro bezúročný odklad bez poplatků, který poskytuje přímo obchodník — nejvýše 50 dní u malých a středních podniků a 14 dní u velkých online prodejců.
Pro obchodníka to může znamenat delší schvalování odložené platby v checkoutu; smluvní a cenové podmínky si ověřte u své brány.

Zdroje: Poslanecká sněmovna — sněmovní tisk 145, Ministerstvo financí (tisková zpráva). Konečné znění zákona po projednání v Senátu může být jiné.

Souvislost s náklady: Provize za BNPL se mezi branami liší — zvažte ji v celkových nákladech na příjem plateb. Běžné karetní poplatky srovná kalkulačka poplatků.

Časté dotazy k odloženým platbám (BNPL)

Co je BNPL (odložená platba)?

BNPL (Buy Now, Pay Later — „kup teď, zaplať později“) umožní zákazníkovi zaplatit objednávku až po doručení nebo ve splátkách. Když odloženou platbu poskytuje třetí strana (Twisto, Skip Pay, PlatímPak, Klarna), obchodník dostane peníze obvykle hned a riziko nesplacení nese poskytovatel BNPL.

Kdo nese riziko, když zákazník nezaplatí?

U odložené platby od třetí strany nese riziko poskytovatel BNPL, ne obchodník — obchodník dostane vyplaceno bez ohledu na to, zda zákazník svůj závazek splní. Pokud odklad splatnosti poskytuje obchodník sám (faktura se splatností), nese riziko on.

Kolik BNPL stojí obchodníka?

Provize za BNPL se liší podle brány a poskytovatele — může být nižší, stejná i vyšší než karetní sazba. Například GoPay účtuje za odloženou platbu 0,89 % (karty 0,95 %), Comgate 1 % jako za karty a Klarna přes PayU stojí 1,99 % + 5,80 Kč (ceníky k 10/2026). Konkrétní sazbu uvádí brána, přes kterou BNPL nabízíte.

Které platební brány podporují BNPL?

BNPL nabízí většina českých bran — napojí vás na poskytovatele jako Twisto, Skip Pay, PlatímPak nebo Klarna (v Česku například přes PayU, Stripe, Mollie nebo Viva.com). Konkrétní brány s podporou BNPL uvádíme v seznamu na této stránce.

Co se pro BNPL mění s novým zákonem o spotřebitelském úvěru?

Evropská směrnice o spotřebitelském úvěru (CCD2) se má používat od 20. 11. 2026. Podle vládního návrhu novely, kterou Sněmovna schválila 11. 9. 2026 a projednává Senát, spadnou odložené platby od třetích stran pod plný režim spotřebitelského úvěru (posouzení úvěruschopnosti, předsmluvní informace, RPSN v reklamě). Ministerstvo financí očekává účinnost od 1. 2. 2027.